269/2015 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 30. září 2015
o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro
dům
Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví podle § 14a zákona č. 67/2013
Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním
plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty,
ve znění zákona č. 104/2015 Sb.:
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška stanoví
a) rozsah výše základní a spotřební složky u rozúčtování nákladů na
vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům, jejich
rozdělení mezi příjemce služeb, hodnoty určené jako spodní a horní
hranice oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období,
vymezení pojmů a další náležitosti k rozúčtování nákladů,
b) některé další náležitosti, které musí poskytovatel služeb uvést ve
vyúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé
vody pro dům.
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) zúčtovací jednotkou dům nebo jeho část, popřípadě domy nebo jejich
části, které mají jedno společné, technologicky propojené odběrné
tepelné zařízení a společné měření nebo stanovení množství tepla,
nákladů na teplo na vytápění a nákladů na poskytování teplé vody,
b) vytápěním ústřední vytápění pomocí otopné soustavy ovlivňující
zúčtovací jednotku, kterou prochází, napojené na společný zdroj tepla;
vytápěním není vytápění bytů a nebytových prostorů prostřednictvím
samostatných etážových okruhů zásobovaných teplem z vlastních zdrojů
tepla, používajících různé druhy paliv nebo elektřinu, ani vytápění
prostřednictvím uzavřených okruhů, do nichž se dodává a měří teplo na
základě smlouvy dodavatele přímo s příjemcem služeb,
c) společnou přípravou teplé vody pro dům ohřev a poskytování centrálně
připravované teplé vody příjemcům služeb,
d) podlahovou plochou podlahová plocha místností bytu a nebytového
prostoru kromě teras, balkónů a lodžií a vedlejších prostorů, které
jsou umístěny mimo byt; do podlahové plochy se započítává i plocha
zastavěná kuchyňskou linkou, vestavěným nábytkem, kamny nebo jiným
topným tělesem; nezapočítává se plocha okenních a dveřních ústupků,
e) započitatelnou podlahovou plochou podlahová plocha vynásobená
koeficienty uvedenými v příloze č. 1 části A k této vyhlášce; mají-li
některé místnosti v zúčtovací jednotce rozdílnou výšku stropů nebo
stropy zkosené, započitatelná podlahová plocha těchto místností se
vynásobí koeficientem podílu objemu vytápěného prostoru k objemu
vypočtenému z podlahové plochy a výšky stropu převládajících místností
v zúčtovací jednotce,
f) podlahovou plochou nebytových prostorů pro účely poskytování teplé
vody podlahová plocha vynásobená koeficienty stanovenými podle přílohy
č. 1 části B k této vyhlášce,
g) náměrem hodnota zjištěná jako rozdíl odečtu naměřených hodnot na
instalovaných měřidlech podle zákona o metrologii nebo zařízení pro
rozdělování nákladů na vytápění nebo vodoměrech na teplou vodu na konci
a na začátku daného zúčtovacího období,
h) nákladem na vytápění a na poskytování teplé vody pro dům náklady
skutečně vynaložené v příslušném zúčtovacím období na pořízení služeb,
tj. náklady na teplo na vytápění, náklady na teplo spotřebované na
přípravu teplé vody, náklady na pitnou vodu spotřebovanou na přípravu
teplé vody, a to v cenách podle cenových předpisů.
§ 3
Rozúčtování nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce
(1) Základní složka nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce činí 30 %
až 50 % a zbytek nákladů tvoří spotřební složku. Výši základní složky
určí poskytovatel služeb.
(2) Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné
podlahové plochy nesmí překročit u příjemců služeb, kde jsou
instalována měřidla podle zákona o metrologii nebo zařízení pro
rozdělování nákladů na vytápění, v zúčtovací jednotce hodnotu o 20 %
nižší a hodnotu o 100 % vyšší oproti průměru zúčtovací jednotky v daném
zúčtovacím období. Pokud dojde k překročení přípustných rozdílů,
provede poskytovatel služeb úpravu výpočtové metody u příjemců služeb,
u nichž došlo k překročení některé stanovené hranice. U ostatních
příjemců služeb se vychází pouze z náměrů měřidel podle zákona o
metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění.
Poskytovatel služeb provede úpravu výpočtové metody takto
a) hodnota nákladu na vytápění příjemce služeb, jehož rozdíl překročil
stanovenou limitní hodnotu, vztažená na 1 m2 započitatelné podlahové
plochy příjemce služeb, se upraví na limitní přípustnou hodnotu nákladů
na vytápění na 1 m2 započitatelné plochy, tedy 80 % průměrné hodnoty za
zúčtovací jednotku, v případech, kdy nebyla dodržena spodní hranice 20
%, nebo 200 % průměrné hodnoty za zúčtovací jednotku v případech, kdy
nebyla dodržena horní hranice 100 %,
b) upravený náklad na vytápění příjemců služeb je pak násobkem výměry
započitatelné podlahové plochy a hodnoty upravené a
c) takto stanovená upravená hodnota nákladů na vytápění příjemce služeb
se odečte od celkové částky nákladů na vytápění a zůstatek se rozdělí
mezi ostatní příjemce služeb podle zákona, dokud všichni příjemci
služeb nevyhoví stanovené přípustné odchylce rozdílu v nákladech na
vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy v zúčtovací
jednotce v daném zúčtovacím období.
(3) V zúčtovací jednotce, ve které u příjemců služeb nejsou instalována
měřidla podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů
na vytápění, poskytovatel služeb spotřební složku rozdělí mezi příjemce
služeb stejným způsobem jako složku základní.
(4) Odečty měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro
rozdělování nákladů na vytápění u příjemců služeb provádí poskytovatel
služeb nejméně jednou ročně, vždy však ke konci zúčtovacího období.
(5) Neumožní-li příjemce služeb instalaci měřidel podle zákona o
metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, postupuje
se při výpočtu spotřební složky na vytápění podle přílohy č. 2 k této
vyhlášce.
(6) Pokud měřidla podle zákona o metrologii nebo zařízení pro
rozdělování nákladů na vytápění nemohla být u příjemce služeb
instalována z prokazatelných technických důvodů, poskytovatel služeb u
tohoto příjemce služeb v daném zúčtovacím období stanoví spotřební
složku ve výši průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadající na
1 m2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky. Spotřební
složka nákladů u tohoto příjemce služeb je pak násobkem průměrné
hodnoty spotřební složky a započitatelné podlahové plochy.
(7) Úhrady příjemců služeb stanovené podle odstavce 5 jsou součástí
úhrady spotřební složky nákladů na teplo na vytápění v zúčtovací
jednotce, které se rozúčtovávají mezi příjemce služeb v daném
zúčtovacím období.
(8) Při obnovení odečtu měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení
pro rozdělování nákladů na vytápění se pro odečítané zúčtovací období
odečte od stavu měřidla podle zákona o metrologii nebo zařízení pro
rozdělování nákladů na vytápění spotřeba odpovídající průměrné hodnotě
spotřební složky nákladů za neměřené zúčtovací období připadající na 1
m2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky bez zvýšení
uvedeného v odstavci 5. U těch měřidel podle zákona o metrologii nebo
zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, u kterých nelze zpětný
odečet zjistit, se při obnovení odečtu pro odečítané zúčtovací období
použije průměrná hodnota spotřební složky nákladů připadající na 1 m2
započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím
období.
§ 4
Rozúčtování nákladů na poskytování teplé vody v zúčtovací jednotce
(1) Základní složka nákladů na teplo spotřebované na poskytování teplé
vody činí 30 %a spotřební složka 70 % nákladů. Základní složka nákladů
na vodu spotřebovanou na poskytování teplé vody činí 0 % a spotřební
složka 100 % nákladů.
(2) Odečty instalovaných vodoměrů u příjemců služeb provádí
poskytovatel služeb nejméně jednou ročně, vždy však ke konci
zúčtovacího období.
(3) V zúčtovací jednotce, ve které u příjemců služeb nejsou instalovány
vodoměry a nedošlo k dohodě všech příjemců služeb, rozdělí poskytovatel
služeb spotřební složku podle průměrného počtu osob rozhodných pro
rozúčtování služeb v zúčtovacím období nebo podle poměru velikosti
podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové podlahové
ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce. Rozdíly v
rozsahu vybavení jednotlivých bytů v zúčtovací jednotce mající vliv na
odběr teplé vody zohlední poskytovatel služeb přepočtem spotřební
složky na základě odborného posouzení. V nebytových prostorech stanoví
poskytovatel služeb průměrný počet osob nebo odpovídající velikost
podlahové plochy na základě odborného posouzení podle způsobu odběru a
rozsahu využívání teplé vody.
(4) Neumožní-li příjemce služeb instalaci vodoměrů, postupuje se při
výpočtu spotřební složky podle přílohy č. 2 k této vyhlášce.
(5) Úhrady příjemců služeb stanovené podle odstavce 4 jsou součástí
úhrady spotřební složky nákladů na poskytování teplé vody v zúčtovací
jednotce, které se rozúčtovávají mezi příjemce služeb v daném
zúčtovacím období.
(6) Při obnovení odečtu na instalovaném vodoměru se pro odečítané
zúčtovací období odečte od stavu vodoměru průměrná spotřeba stanovená
ze spotřeby zúčtovací jednotky připadající na 1 m2 podlahové plochy za
neměřené zúčtovací období bez zvýšení uvedeného v odstavci 4.
(7) Náklady na spotřebovanou vodu použitou k poskytování teplé vody
rozdělí poskytovatel služeb mezi příjemce služeb poměrně podle náměrů
instalovaných vodoměrů u příjemců služeb. Ustanovení odstavců 3 až 6
platí obdobně.
§ 5
Další zvláštní způsoby rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na
poskytování teplé vody v zúčtovací jednotce
(1) Není-li možné v zúčtovací jednotce s vlastním zdrojem tepla nebo s
vlastní předávací stanicí určit odděleně náklady na teplo na vytápění a
náklady na teplo spotřebované na poskytování teplé vody, stanoví se
tyto náklady podle vyhlášky, která stanoví pravidla pro vytápění a
dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro
vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních
tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie
konečným spotřebitelům.
(2) Na byty a nebytové prostory odpojené od vnitřního rozvodu vytápění
rozúčtovává poskytovatel služeb základní složku nákladů na vytápění
podle poměru velikosti započitatelné podlahové plochy bytu nebo
nebytového prostoru k celkové započitatelné podlahové ploše bytů a
nebytových prostorů v zúčtovací jednotce; započitatelná podlahová
plocha bytu nebo nebytového prostoru se přepočte na nepřímo vytápěnou
započitatelnou podlahovou plochu podle přílohy č. 1 části A bodu 2 k
této vyhlášce. Na byty a nebytové prostory odpojené od vnitřního
rozvodu teplé vody rozúčtovává poskytovatel služeb základní složku
nákladů podle poměru velikosti podlahové plochy bytu nebo nebytového
prostoru k celkové podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v
zúčtovací jednotce.
(3) Náklady na poskytování teplé vody odebrané přímo jednotlivými
příjemci služeb ve společných prostorách zúčtovací jednotky, kde jsou
instalovány vodoměry, rozúčtuje poskytovatel služeb na tyto příjemce
služeb podle evidence spotřeb; pokud nejsou ve společných prostorách
zúčtovací jednotky instalovány vodoměry, rozúčtují se náklady těmto
příjemcům služeb způsobem, který stanoví poskytovatel služeb.
(4) Při poruše měřidla podle zákona o metrologii, zařízení pro
rozdělování nákladů na vytápění nebo instalovaného vodoměru stanoví
poskytovatel služeb spotřební složku za dobu poruchy podle údajů dvou z
klimatického hlediska srovnatelných zúčtovacích období.
(5) Dojde-li ke změně příjemce služeb v prů- běhu zúčtovacího období a
nejsou-li známy odečty naměřených hodnot měřidla podle zákona o
metrologii, zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění nebo
instalovaného vodoměru k termínu změny, poskytovatel služeb rozdělí
a) spotřební složku nákladů na vytápění podle skutečné klimatické
náročnosti příslušných částí zúčtovacího období před a po termínu
změny; nejsou-li tyto údaje známy, podle přílohy č. 3 k této vyhlášce,
b) základní složku nákladů na vytápění v poměru počtu dnů vytápění bytu
nebo nebytového prostoru před a po termínu změny příjemce služeb,
c) spotřební složku nákladů na poskytování teplé vody včetně nákladů na
spotřebovanou vodu podle průměrného počtu osob rozhodných pro
rozúčtování služeb a počtu dnů zúčtovacího období, v případě
rozúčtování podle podlahové plochy jen podle počtu dnů zúčtovacího
období, které připadají na původního a nového příjemce služeb,
nedohodnou-li se původní a nový příjemce služeb jinak,
d) základní složku nákladů na poskytování teplé vody podle počtu dnů
zúčtovacího období, které připadají na původního a nového příjemce
služeb.
(6) Dojde-li ke změně příjemce služeb v průběhu zúčtovacího období a
jsou-li provedeny odečty měřidla podle zákona o metrologii, zařízení
pro rozdělování nákladů na vytápění nebo instalovaného vodoměru k
termínu změny příjemce služeb, poskytovatel služeb rozdělí
a) základní složku nákladů na vytápění v poměru počtu dnů vytápění bytu
nebo nebytového prostoru před a po termínu změny příjemce služeb,
b) spotřební složku nákladů na vytápění v poměru součtů zjištěných
přepočtených náměrů instalovaných měřidel podle zákona o metrologii
nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění,
c) základní složku nákladů na teplo na poskytování teplé vody podle
počtu dnů zúčtovacího období, které připadají na původního a nového
příjemce služeb,
d) spotřební složku nákladů na teplo na poskytování teplé vody a
náklady na spotřebovanou vodu v poměru součtu náměrů bytových vodoměrů
na teplou vodu, které připadají na původního a nového příjemce služeb.
(7) Nemá-li zúčtovací jednotka, byt či nebytový prostor svého příjemce
služeb, rozumí se příjemcem služeb vlastník zúčtovací jednotky.
§ 6
Vyúčtování nákladů na vytápění a nákladů na poskytování teplé vody
příjemcům služeb
Ve vyúčtování poskytovatel služeb, kromě náležitostí stanovených
zákonem, uvede
a) za zúčtovací jednotku odděleně spotřebu tepla na vytápění, spotřebu
tepla na ohřev vody v GJ a množství vody v m3 spotřebované na
poskytování teplé vody,
b) za zúčtovací jednotku odděleně jednotkové ceny tepla na vytápění a
tepla spotřebovaného na ohřev vody v Kč/GJ a vody spotřebované na
poskytování teplé vody v Kč/m3,
c) za zúčtovací jednotku celkové náklady v Kč odděleně na vytápění a na
teplo spotřebované na ohřev vody a na vodu spotřebovanou na poskytování
teplé vody, podíly základních a spotřebních složek nákladů na vytápění
a nákladů na teplo spotřebované na ohřev vody v % a v Kč,
d) podlahovou plochu a započitatelnou podlahovou plochu zúčtovací
jednotky a bytu či nebytového prostoru příjemce služeb v m2, v případě
poskytování teplé vody průměrný počet osob rozhodných pro rozúčtování
služeb a za celou zúčtovací jednotku v zúčtovacím období, součet
skutečných a přepočtených náměrů instalovaných měřidel podle zákona o
metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění zúčtovací
jednotky a bytu či nebytového prostoru příjemce služeb, součet náměrů
instalovaných vodoměrů za zúčtovací jednotku a náměr instalovaných
vodoměrů teplé vody v bytě či nebytovém prostoru příjemce služeb a ve
společných prostorách zúčtovací jednotky rozúčtovávaných přímo mezi
jednotlivé příjemce služeb podle evidence spotřeb v m3, hodnoty podílu
nákladu příjemce služeb na vytápění, teplo na ohřev vody a na vodu v
teplé vodě,
e) měrnou spotřebu tepla na vytápění za zúčtovací jednotku v zúčtovacím
období vyjádřenou v GJ na m2 započitatelné podlahové plochy,
f) podíly nákladů připadající na příjemce služeb s uvedením základních
složek, spotřebních složek a celkových nákladů v Kč, a to zvlášť na
vytápění, na teplo na ohřev vody a na vodu spotřebovanou na poskytování
teplé vody,
g) koeficienty a součinitele použité pro přepočty podlahové plochy nebo
započitatelné podlahové plochy konkrétního bytu či nebytového prostoru
a pro přepočty odečtů měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení
pro rozdělování nákladů na vytápění u příjemce služeb.
§ 7
Přechodná ustanovení
(1) Vznik právních vztahů a nároky z nich vzniklé přede dnem nabytí
účinnosti této vyhlášky se posuzují podle vyhlášky č. 372/2001 Sb., ve
znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky.
(2) Rozúčtování a vyúčtování nákladů na vytápění a nákladů na
poskytování teplé vody mezi příjemce služeb za zúčtovací období, které
započalo přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, se provede podle
vyhlášky č. 372/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti
této vyhlášky, a to i v případě, že zúčtovací období skončí po nabytí
účinnosti této vyhlášky.
§ 8
Zrušovací ustanovení
Vyhláška č. 372/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování
nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé
užitkové vody mezi konečné spotřebitele, se zrušuje.
§ 9
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016.
Ministryně:
Ing. Šlechtová v. r.
Příloha 1
A.
Koeficienty pro stanovení započitatelné podlahové plochy
1. místností bytů a nebytových prostorů, v nichž je otopné těleso a
které se liší způsobem jejich využívání
-----------------------------------------------------
Druh místnosti Koeficient [ - ]
-----------------------------------------------------
v bytě 1,0
ve skladě 1,0
v kanceláři 1,2
ve zdravotním středisku 1,2
v mateřské škole 1,2
ve výstavním sále 1,2
v prodejně 1,3
v obchodním domě 1,3
v učebně 1,3
v tělocvičně 1,3
v dílně 1,3
v restauraci, kavárně, vinárně 1,4
-----------------------------------------------------
a) Koeficienty podle tabulky se použijí i pro místnosti s obdobným
způsobem využívání.
b) Pro místnosti s nižší výpočtovou vnitřní teplotou ti (garáže apod.)
se zohledňující součinitel s, kterým se vynásobí příslušný koeficient
této místnosti, stanoví podle vzorce:
ti - tes
s = ------------- [ - ],
tis - tes
kde je
s - součinitel [ - ]
ti - teplota [°C], na kterou má být podle projektu vytápěna předmětná místnost; není-li údaj
k dispozici, pak podle platných technických norem
tes - průměrná teplota venkovního vzduchu [°C] v otopném období podle dlouhodobého průměru
tis - průměrná vnitřní výpočtová teplota [°C] ústředně vytápěných obytných místností
v otopném období (zpravidla +20 °C)
2. místností bytů a nebytových prostorů, v nichž není umístěno otopné
těleso a které jsou začleněné v objektu tak, že s místnostmi s otopným
tělesem přímo sousedí (nepřímo vytápěné místnosti a prostory)
-------------------------------------------
Koeficient [ - ]
-------------------------------------------
jednou stěnou 0,1
dvěma stěnami 0,2
třemi stěnami 0,35
čtyřmi stěnami 0,5
pěti a více stěnami 0,75 - 1,0
-------------------------------------------
a) Stěnou se rozumí boční stěna, strop a podlaha. Má-li místnost velké
rozdíly v délkách stěn nebo sousedící místnosti nejsou podél celých
délek stěn, zvolí se koeficient úměrný hodnotám z tabulky. Za sousedící
vytápěné místnosti se nepovažují chodby a schodiště společných částí
objektu, i když je v nich umístěno otopné těleso.
b) Je-li v místnosti bytu či nebytového prostoru bez otopného tělesa
neizolované potrubí vnitřního rozvodu tepla (vertikální rozvody
přívodní i zpětné, horizontální rozvody přívodní i zpětné, přípojky k
otopným tělesům delší jak 0,5 m), zvýší se koeficienty stanovené dle
počtu stěn o hodnotu navýšení stanovenou podle vzorce
5.S
n = -------- [ - ],
A
kde je
n - navýšení [ - ]
S - povrch potrubí [m2]
A - započitatelná podlahová plocha místnosti [m2], přičemž výsledný koeficient včetně navýšení
nemůže být větší než 1,0 (k + n < = 1).
c) V zúčtovací jednotce, ve které mají byty srovnatelný počet
místností, velikost, uspořádání a podíl nevytápěných prostor, je možné
pro rozúčtování základní složky nákladů na vytápění uplatnit jejich
podlahovou plochu.
B.
Koeficienty pro stanovení podlahové plochy nebytových prostorů pro
rozdělení základní složky nákladů na teplo spotřebované na ohřev vody
Koeficienty pro výpočet podlahové plochy nebytových prostorů pro
rozdělení základní složky nákladů na teplou vodu se stanovují odborným
posouzením podle rozsahu odběru a způsobu užití teplé vody.
Příloha 2
Výpočet spotřební složky nákladů na vytápění a spotřební složky na
poskytování teplé vody
Výpočet spotřební složky nákladů na vytápění podle § 3 odst. 5 a
spotřební složky na poskytování teplé vody podle § 4 odst. 4 se provede
podle vzorce
Sni = X . Sc . Pni / [ Pc + (X - 1) . Pn], [ Kč ]
kde je
Pc - celková plocha v zúčtovací jednotce [m2]
Pni - plocha konkrétního bytu nebo nebytového prostoru, u něhož není znám údaj z měření, [m2]
Pn - součet Pni
Sc - celková spotřební složka nákladů za zúčtovací jednotku [Kč]
Sni - spotřební složka nákladů připadající na konkrétní byt nebo nebytový prostor, u něhož není znám údaj z měření, [Kč]
X - násobek zvýšení (podle § 3 odst. 5 hodnota 3, podle § 4 odst. 4 hodnota 3)
Poznámka:
Při stanovení nákladů na vytápění podle § 3 odst. 5 se za Pc a Pni
dosazuje započitatelná podlahová plocha.
Při stanovení nákladů na poskytování teplé vody podle § 4 odst. 4 se za
Pc a Pni dosazuje podlahová plocha.
Příloha 3
Dlouhodobé měsíční průměry klimatické náročnosti
Dlouhodobé měsíční průměry klimatické náročnosti se stanoví
denostupňovým výpočtem. Pokud nejsou potřebné výpočtové údaje k
dispozici, použijí se hodnoty podle této tabulky:
----------------------------------------------------
Měsíc % Měsíc %
----------------------------------------------------
leden 19 červenec 0
únor 16 srpen 0
březen 14 září 1
duben 9 říjen 8
květen 2 listopad 14
červen 0 prosinec 17
----------------------------------------------------
