Společenství vlastníků Otradovická 735, 736, Praha 4

... báječní sousedé pod jednou střechou

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma
Home Dění v SVJ Důležité dokumenty Vyhláška 269/2015 Sb. o rozúčtování nákladů na vytápění a přípravu teplé vody

Vyhláška 269/2015 Sb. o rozúčtování nákladů na vytápění a přípravu teplé vody

Email Tisk PDF

 
   269/2015 Sb.
 
   VYHLÁŠKA
 
   ze dne 30. září 2015
 
   o  rozúčtování  nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro
   dům
 


   Ministerstvo  pro  místní  rozvoj stanoví podle § 14a zákona č. 67/2013
   Sb.,  kterým  se  upravují  některé  otázky  související s poskytováním
   plnění  spojených  s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty,
   ve znění zákona č. 104/2015 Sb.:
 
   § 1
 
   Předmět úpravy
 
   Tato vyhláška stanoví
 
   a)  rozsah  výše  základní  a spotřební složky u rozúčtování nákladů na
   vytápění  a  nákladů  na  společnou přípravu teplé vody pro dům, jejich
   rozdělení  mezi  příjemce  služeb,  hodnoty  určené jako spodní a horní
   hranice  oproti  průměru  zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období,
   vymezení pojmů a další náležitosti k rozúčtování nákladů,
 
   b)  některé  další náležitosti, které musí poskytovatel služeb uvést ve
   vyúčtování  nákladů  na  vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé
   vody pro dům.
 
   § 2
 
   Vymezení pojmů
 
   Pro účely této vyhlášky se rozumí
 
   a)  zúčtovací  jednotkou dům nebo jeho část, popřípadě domy nebo jejich
   části,  které  mají  jedno  společné,  technologicky  propojené odběrné
   tepelné  zařízení  a  společné  měření  nebo  stanovení množství tepla,
   nákladů na teplo na vytápění a nákladů na poskytování teplé vody,
 
   b)  vytápěním  ústřední  vytápění  pomocí  otopné  soustavy ovlivňující
   zúčtovací  jednotku, kterou prochází, napojené na společný zdroj tepla;
   vytápěním  není  vytápění  bytů  a  nebytových prostorů prostřednictvím
   samostatných  etážových  okruhů  zásobovaných teplem z vlastních zdrojů
   tepla,  používajících  různé  druhy  paliv nebo elektřinu, ani vytápění
   prostřednictvím  uzavřených  okruhů, do nichž se dodává a měří teplo na
   základě smlouvy dodavatele přímo s příjemcem služeb,
 
   c) společnou přípravou teplé vody pro dům ohřev a poskytování centrálně
   připravované teplé vody příjemcům služeb,
 
   d)  podlahovou  plochou  podlahová  plocha  místností bytu a nebytového
   prostoru  kromě  teras,  balkónů  a lodžií a vedlejších prostorů, které
   jsou  umístěny  mimo  byt;  do  podlahové plochy se započítává i plocha
   zastavěná  kuchyňskou  linkou,  vestavěným  nábytkem,  kamny nebo jiným
   topným tělesem; nezapočítává se plocha okenních a dveřních ústupků,
 
   e)   započitatelnou  podlahovou  plochou  podlahová  plocha  vynásobená
   koeficienty  uvedenými  v příloze č. 1 části A k této vyhlášce; mají-li
   některé  místnosti  v  zúčtovací  jednotce  rozdílnou výšku stropů nebo
   stropy  zkosené,  započitatelná  podlahová  plocha  těchto místností se
   vynásobí  koeficientem  podílu  objemu  vytápěného  prostoru  k  objemu
   vypočtenému  z podlahové plochy a výšky stropu převládajících místností
   v zúčtovací jednotce,
 
   f)  podlahovou  plochou nebytových prostorů pro účely poskytování teplé
   vody  podlahová plocha vynásobená koeficienty stanovenými podle přílohy
   č. 1 části B k této vyhlášce,
 
   g)  náměrem  hodnota  zjištěná  jako rozdíl odečtu naměřených hodnot na
   instalovaných  měřidlech  podle  zákona  o metrologii nebo zařízení pro
   rozdělování nákladů na vytápění nebo vodoměrech na teplou vodu na konci
   a na začátku daného zúčtovacího období,
 
   h)  nákladem  na  vytápění  a na poskytování teplé vody pro dům náklady
   skutečně  vynaložené v příslušném zúčtovacím období na pořízení služeb,
   tj.  náklady  na  teplo  na  vytápění, náklady na teplo spotřebované na
   přípravu  teplé  vody, náklady na pitnou vodu spotřebovanou na přípravu
   teplé vody, a to v cenách podle cenových předpisů.
 
   § 3
 
   Rozúčtování nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce
 
   (1)  Základní složka nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce činí 30 %
   až  50  % a zbytek nákladů tvoří spotřební složku. Výši základní složky
   určí poskytovatel služeb.
 
   (2)  Rozdíly  v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné
   podlahové   plochy   nesmí   překročit  u  příjemců  služeb,  kde  jsou
   instalována  měřidla  podle  zákona  o  metrologii  nebo  zařízení  pro
   rozdělování  nákladů  na  vytápění, v zúčtovací jednotce hodnotu o 20 %
   nižší a hodnotu o 100 % vyšší oproti průměru zúčtovací jednotky v daném
   zúčtovacím  období.  Pokud  dojde  k  překročení  přípustných  rozdílů,
   provede  poskytovatel služeb úpravu výpočtové metody u příjemců služeb,
   u  nichž  došlo  k  překročení  některé  stanovené hranice. U ostatních
   příjemců  služeb  se  vychází  pouze  z  náměrů  měřidel podle zákona o
   metrologii   nebo   zařízení   pro  rozdělování  nákladů  na  vytápění.
   Poskytovatel služeb provede úpravu výpočtové metody takto
 
   a)  hodnota nákladu na vytápění příjemce služeb, jehož rozdíl překročil
   stanovenou  limitní  hodnotu,  vztažená na 1 m2 započitatelné podlahové
   plochy příjemce služeb, se upraví na limitní přípustnou hodnotu nákladů
   na vytápění na 1 m2 započitatelné plochy, tedy 80 % průměrné hodnoty za
   zúčtovací  jednotku, v případech, kdy nebyla dodržena spodní hranice 20
   %,  nebo  200 % průměrné hodnoty za zúčtovací jednotku v případech, kdy
   nebyla dodržena horní hranice 100 %,
 
   b)  upravený  náklad na vytápění příjemců služeb je pak násobkem výměry
   započitatelné podlahové plochy a hodnoty upravené a
 
   c) takto stanovená upravená hodnota nákladů na vytápění příjemce služeb
   se  odečte  od celkové částky nákladů na vytápění a zůstatek se rozdělí
   mezi  ostatní  příjemce  služeb  podle  zákona,  dokud všichni příjemci
   služeb  nevyhoví  stanovené  přípustné  odchylce rozdílu v nákladech na
   vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy v zúčtovací
   jednotce v daném zúčtovacím období.
 
   (3) V zúčtovací jednotce, ve které u příjemců služeb nejsou instalována
   měřidla podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů
   na vytápění, poskytovatel služeb spotřební složku rozdělí mezi příjemce
   služeb stejným způsobem jako složku základní.
 
   (4)  Odečty  měřidel  podle  zákona  o  metrologii  nebo  zařízení  pro
   rozdělování  nákladů na vytápění u příjemců služeb provádí poskytovatel
   služeb nejméně jednou ročně, vždy však ke konci zúčtovacího období.
 
   (5)  Neumožní-li  příjemce  služeb  instalaci  měřidel  podle  zákona o
   metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, postupuje
   se  při  výpočtu spotřební složky na vytápění podle přílohy č. 2 k této
   vyhlášce.
 
   (6)   Pokud  měřidla  podle  zákona  o  metrologii  nebo  zařízení  pro
   rozdělování   nákladů   na  vytápění  nemohla  být  u  příjemce  služeb
   instalována  z prokazatelných technických důvodů, poskytovatel služeb u
   tohoto  příjemce  služeb  v  daném  zúčtovacím období stanoví spotřební
   složku ve výši průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadající na
   1  m2  započitatelné  podlahové  plochy  zúčtovací  jednotky. Spotřební
   složka  nákladů  u  tohoto  příjemce  služeb  je  pak násobkem průměrné
   hodnoty spotřební složky a započitatelné podlahové plochy.
 
   (7)  Úhrady  příjemců  služeb  stanovené podle odstavce 5 jsou součástí
   úhrady  spotřební  složky  nákladů  na  teplo  na  vytápění v zúčtovací
   jednotce,   které   se  rozúčtovávají  mezi  příjemce  služeb  v  daném
   zúčtovacím období.
 
   (8) Při obnovení odečtu měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení
   pro  rozdělování  nákladů na vytápění se pro odečítané zúčtovací období
   odečte  od  stavu  měřidla  podle zákona o metrologii nebo zařízení pro
   rozdělování  nákladů na vytápění spotřeba odpovídající průměrné hodnotě
   spotřební  složky nákladů za neměřené zúčtovací období připadající na 1
   m2  započitatelné  podlahové  plochy  zúčtovací  jednotky  bez  zvýšení
   uvedeného  v  odstavci 5. U těch měřidel podle zákona o metrologii nebo
   zařízení  pro  rozdělování  nákladů na vytápění, u kterých nelze zpětný
   odečet  zjistit,  se při obnovení odečtu pro odečítané zúčtovací období
   použije  průměrná  hodnota spotřební složky nákladů připadající na 1 m2
   započitatelné  podlahové  plochy  zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím
   období.
 
   § 4
 
   Rozúčtování nákladů na poskytování teplé vody v zúčtovací jednotce
 
   (1)  Základní složka nákladů na teplo spotřebované na poskytování teplé
   vody  činí 30 %a spotřební složka 70 % nákladů. Základní složka nákladů
   na  vodu  spotřebovanou  na poskytování teplé vody činí 0 % a spotřební
   složka 100 % nákladů.
 
   (2)   Odečty   instalovaných   vodoměrů   u   příjemců  služeb  provádí
   poskytovatel   služeb   nejméně   jednou  ročně,  vždy  však  ke  konci
   zúčtovacího období.
 
   (3) V zúčtovací jednotce, ve které u příjemců služeb nejsou instalovány
   vodoměry a nedošlo k dohodě všech příjemců služeb, rozdělí poskytovatel
   služeb  spotřební  složku  podle  průměrného  počtu osob rozhodných pro
   rozúčtování  služeb  v  zúčtovacím  období  nebo podle poměru velikosti
   podlahové  plochy  bytu  nebo  nebytového  prostoru k celkové podlahové
   ploše  bytů  a  nebytových  prostorů  v  zúčtovací  jednotce. Rozdíly v
   rozsahu  vybavení jednotlivých bytů v zúčtovací jednotce mající vliv na
   odběr  teplé  vody  zohlední  poskytovatel  služeb  přepočtem spotřební
   složky  na základě odborného posouzení. V nebytových prostorech stanoví
   poskytovatel  služeb  průměrný  počet  osob  nebo odpovídající velikost
   podlahové  plochy na základě odborného posouzení podle způsobu odběru a
   rozsahu využívání teplé vody.
 
   (4)  Neumožní-li  příjemce  služeb instalaci vodoměrů, postupuje se při
   výpočtu spotřební složky podle přílohy č. 2 k této vyhlášce.
 
   (5)  Úhrady  příjemců  služeb  stanovené podle odstavce 4 jsou součástí
   úhrady  spotřební  složky nákladů na poskytování teplé vody v zúčtovací
   jednotce,   které   se  rozúčtovávají  mezi  příjemce  služeb  v  daném
   zúčtovacím období.
 
   (6)  Při  obnovení  odečtu  na  instalovaném  vodoměru se pro odečítané
   zúčtovací  období  odečte od stavu vodoměru průměrná spotřeba stanovená
   ze  spotřeby zúčtovací jednotky připadající na 1 m2 podlahové plochy za
   neměřené zúčtovací období bez zvýšení uvedeného v odstavci 4.
 
   (7)  Náklady  na  spotřebovanou  vodu použitou k poskytování teplé vody
   rozdělí  poskytovatel  služeb mezi příjemce služeb poměrně podle náměrů
   instalovaných  vodoměrů  u  příjemců služeb. Ustanovení odstavců 3 až 6
   platí obdobně.
 
   § 5
 
   Další  zvláštní  způsoby  rozúčtování  nákladů na vytápění a nákladů na
   poskytování teplé vody v zúčtovací jednotce
 
   (1)  Není-li možné v zúčtovací jednotce s vlastním zdrojem tepla nebo s
   vlastní předávací stanicí určit odděleně náklady na teplo na vytápění a
   náklady  na  teplo  spotřebované  na poskytování teplé vody, stanoví se
   tyto  náklady  podle  vyhlášky,  která  stanoví pravidla pro vytápění a
   dodávku  teplé  vody,  měrné  ukazatele  spotřeby  tepelné  energie pro
   vytápění  a  pro  přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních
   tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie
   konečným spotřebitelům.
 
   (2)  Na byty a nebytové prostory odpojené od vnitřního rozvodu vytápění
   rozúčtovává  poskytovatel  služeb  základní  složku nákladů na vytápění
   podle   poměru  velikosti  započitatelné  podlahové  plochy  bytu  nebo
   nebytového  prostoru  k  celkové  započitatelné  podlahové ploše bytů a
   nebytových  prostorů  v  zúčtovací  jednotce;  započitatelná  podlahová
   plocha  bytu  nebo nebytového prostoru se přepočte na nepřímo vytápěnou
   započitatelnou  podlahovou  plochu  podle přílohy č. 1 části A bodu 2 k
   této  vyhlášce.  Na  byty  a  nebytové  prostory  odpojené od vnitřního
   rozvodu  teplé  vody  rozúčtovává  poskytovatel  služeb základní složku
   nákladů  podle  poměru  velikosti podlahové plochy bytu nebo nebytového
   prostoru  k  celkové  podlahové  ploše  bytů  a  nebytových  prostorů v
   zúčtovací jednotce.
 
   (3)  Náklady  na  poskytování  teplé  vody  odebrané přímo jednotlivými
   příjemci  služeb  ve společných prostorách zúčtovací jednotky, kde jsou
   instalovány  vodoměry,  rozúčtuje  poskytovatel služeb na tyto příjemce
   služeb  podle  evidence  spotřeb; pokud nejsou ve společných prostorách
   zúčtovací  jednotky  instalovány  vodoměry,  rozúčtují se náklady těmto
   příjemcům služeb způsobem, který stanoví poskytovatel služeb.
 
   (4)  Při  poruše  měřidla  podle  zákona  o  metrologii,  zařízení  pro
   rozdělování  nákladů  na  vytápění  nebo instalovaného vodoměru stanoví
   poskytovatel služeb spotřební složku za dobu poruchy podle údajů dvou z
   klimatického hlediska srovnatelných zúčtovacích období.
 
   (5)  Dojde-li ke změně příjemce služeb v prů- běhu zúčtovacího období a
   nejsou-li  známy  odečty  naměřených  hodnot  měřidla  podle  zákona  o
   metrologii,   zařízení   pro   rozdělování  nákladů  na  vytápění  nebo
   instalovaného vodoměru k termínu změny, poskytovatel služeb rozdělí
 
   a)  spotřební  složku  nákladů  na  vytápění  podle skutečné klimatické
   náročnosti  příslušných  částí  zúčtovacího  období  před  a po termínu
   změny; nejsou-li tyto údaje známy, podle přílohy č. 3 k této vyhlášce,
 
   b) základní složku nákladů na vytápění v poměru počtu dnů vytápění bytu
   nebo nebytového prostoru před a po termínu změny příjemce služeb,
 
   c) spotřební složku nákladů na poskytování teplé vody včetně nákladů na
   spotřebovanou   vodu   podle   průměrného  počtu  osob  rozhodných  pro
   rozúčtování   služeb   a   počtu  dnů  zúčtovacího  období,  v  případě
   rozúčtování  podle  podlahové  plochy  jen  podle počtu dnů zúčtovacího
   období,   které  připadají  na  původního  a  nového  příjemce  služeb,
   nedohodnou-li se původní a nový příjemce služeb jinak,
 
   d)  základní  složku  nákladů na poskytování teplé vody podle počtu dnů
   zúčtovacího  období,  které  připadají  na  původního a nového příjemce
   služeb.
 
   (6)  Dojde-li  ke  změně příjemce služeb v průběhu zúčtovacího období a
   jsou-li  provedeny  odečty  měřidla podle zákona o metrologii, zařízení
   pro  rozdělování  nákladů  na  vytápění  nebo  instalovaného vodoměru k
   termínu změny příjemce služeb, poskytovatel služeb rozdělí
 
   a) základní složku nákladů na vytápění v poměru počtu dnů vytápění bytu
   nebo nebytového prostoru před a po termínu změny příjemce služeb,
 
   b)  spotřební  složku  nákladů  na  vytápění v poměru součtů zjištěných
   přepočtených  náměrů  instalovaných  měřidel  podle zákona o metrologii
   nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění,
 
   c)  základní  složku  nákladů  na teplo na poskytování teplé vody podle
   počtu  dnů  zúčtovacího  období,  které připadají na původního a nového
   příjemce služeb,
 
   d)  spotřební  složku  nákladů  na  teplo  na  poskytování teplé vody a
   náklady  na spotřebovanou vodu v poměru součtu náměrů bytových vodoměrů
   na teplou vodu, které připadají na původního a nového příjemce služeb.
 
   (7)  Nemá-li zúčtovací jednotka, byt či nebytový prostor svého příjemce
   služeb, rozumí se příjemcem služeb vlastník zúčtovací jednotky.
 
   § 6
 
   Vyúčtování  nákladů  na  vytápění  a  nákladů na poskytování teplé vody
   příjemcům služeb
 
   Ve   vyúčtování  poskytovatel  služeb,  kromě  náležitostí  stanovených
   zákonem, uvede
 
   a)  za zúčtovací jednotku odděleně spotřebu tepla na vytápění, spotřebu
   tepla  na  ohřev  vody  v  GJ  a  množství  vody  v  m3 spotřebované na
   poskytování teplé vody,
 
   b)  za  zúčtovací jednotku odděleně jednotkové ceny tepla na vytápění a
   tepla  spotřebovaného  na  ohřev  vody  v  Kč/GJ a vody spotřebované na
   poskytování teplé vody v Kč/m3,
 
   c) za zúčtovací jednotku celkové náklady v Kč odděleně na vytápění a na
   teplo spotřebované na ohřev vody a na vodu spotřebovanou na poskytování
   teplé  vody, podíly základních a spotřebních složek nákladů na vytápění
   a nákladů na teplo spotřebované na ohřev vody v % a v Kč,
 
   d)  podlahovou  plochu  a  započitatelnou  podlahovou  plochu zúčtovací
   jednotky  a bytu či nebytového prostoru příjemce služeb v m2, v případě
   poskytování  teplé  vody průměrný počet osob rozhodných pro rozúčtování
   služeb  a  za  celou  zúčtovací  jednotku  v  zúčtovacím období, součet
   skutečných  a  přepočtených náměrů instalovaných měřidel podle zákona o
   metrologii  nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění zúčtovací
   jednotky  a  bytu či nebytového prostoru příjemce služeb, součet náměrů
   instalovaných  vodoměrů  za  zúčtovací  jednotku  a náměr instalovaných
   vodoměrů  teplé  vody v bytě či nebytovém prostoru příjemce služeb a ve
   společných  prostorách  zúčtovací  jednotky  rozúčtovávaných přímo mezi
   jednotlivé  příjemce služeb podle evidence spotřeb v m3, hodnoty podílu
   nákladu  příjemce  služeb  na vytápění, teplo na ohřev vody a na vodu v
   teplé vodě,
 
   e) měrnou spotřebu tepla na vytápění za zúčtovací jednotku v zúčtovacím
   období vyjádřenou v GJ na m2 započitatelné podlahové plochy,
 
   f)  podíly nákladů připadající na příjemce služeb s uvedením základních
   složek,  spotřebních  složek  a  celkových nákladů v Kč, a to zvlášť na
   vytápění, na teplo na ohřev vody a na vodu spotřebovanou na poskytování
   teplé vody,
 
   g) koeficienty a součinitele použité pro přepočty podlahové plochy nebo
   započitatelné  podlahové plochy konkrétního bytu či nebytového prostoru
   a  pro  přepočty odečtů měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení
   pro rozdělování nákladů na vytápění u příjemce služeb.
 
   § 7
 
   Přechodná ustanovení
 
   (1)  Vznik  právních  vztahů  a nároky z nich vzniklé přede dnem nabytí
   účinnosti  této vyhlášky se posuzují podle vyhlášky č. 372/2001 Sb., ve
   znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky.
 
   (2)   Rozúčtování  a  vyúčtování  nákladů  na  vytápění  a  nákladů  na
   poskytování  teplé vody mezi příjemce služeb za zúčtovací období, které
   započalo  přede  dnem  nabytí účinnosti této vyhlášky, se provede podle
   vyhlášky  č. 372/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti
   této  vyhlášky,  a to i v případě, že zúčtovací období skončí po nabytí
   účinnosti této vyhlášky.
 
   § 8
 
   Zrušovací ustanovení
 
   Vyhláška  č.  372/2001  Sb., kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování
   nákladů  na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé
   užitkové vody mezi konečné spotřebitele, se zrušuje.
 
   § 9
 
   Účinnost
 
   Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016.
 
   Ministryně:
 
   Ing. Šlechtová v. r.
 
   Příloha 1
 
   A.
 
   Koeficienty pro stanovení započitatelné podlahové plochy
 
   1.  místností  bytů  a  nebytových prostorů, v nichž je otopné těleso a
   které se liší způsobem jejich využívání
 
-----------------------------------------------------
Druh místnosti                    Koeficient [ - ]
-----------------------------------------------------
v bytě                                1,0
ve skladě                             1,0
v kanceláři                           1,2
ve zdravotním středisku               1,2
v mateřské škole                      1,2
ve výstavním sále                     1,2
v prodejně                            1,3
v obchodním domě                      1,3
v učebně                              1,3
v tělocvičně                          1,3
v dílně                               1,3
v restauraci, kavárně, vinárně        1,4
-----------------------------------------------------
 
   a)  Koeficienty  podle  tabulky  se  použijí i pro místnosti s obdobným
   způsobem využívání.
 
   b)  Pro místnosti s nižší výpočtovou vnitřní teplotou ti (garáže apod.)
   se  zohledňující  součinitel s, kterým se vynásobí příslušný koeficient
   této místnosti, stanoví podle vzorce:
         ti - tes
s =    ------------- [ - ],
         tis - tes
 
     kde je
     s    -  součinitel [ - ]
     ti   -  teplota  [°C], na kterou má být podle projektu vytápěna předmětná místnost; není-li údaj
     k dispozici, pak podle platných technických norem
     tes  -  průměrná teplota venkovního vzduchu [°C] v otopném období podle dlouhodobého průměru
     tis  -  průměrná vnitřní výpočtová teplota [°C] ústředně vytápěných obytných místností
     v otopném období (zpravidla +20 °C)
 
   2.  místností  bytů a nebytových prostorů, v nichž není umístěno otopné
   těleso  a které jsou začleněné v objektu tak, že s místnostmi s otopným
   tělesem přímo sousedí (nepřímo vytápěné místnosti a prostory)
 
-------------------------------------------
                        Koeficient [ - ]
-------------------------------------------
jednou stěnou                0,1
dvěma stěnami                0,2
třemi stěnami                0,35
čtyřmi stěnami               0,5
pěti a více stěnami       0,75 - 1,0
-------------------------------------------
 
   a)  Stěnou se rozumí boční stěna, strop a podlaha. Má-li místnost velké
   rozdíly  v  délkách  stěn  nebo sousedící místnosti nejsou podél celých
   délek stěn, zvolí se koeficient úměrný hodnotám z tabulky. Za sousedící
   vytápěné  místnosti  se  nepovažují chodby a schodiště společných částí
   objektu, i když je v nich umístěno otopné těleso.
 
   b)  Je-li  v  místnosti bytu či nebytového prostoru bez otopného tělesa
   neizolované   potrubí   vnitřního  rozvodu  tepla  (vertikální  rozvody
   přívodní  i  zpětné, horizontální rozvody přívodní i zpětné, přípojky k
   otopným  tělesům  delší  jak 0,5 m), zvýší se koeficienty stanovené dle
   počtu stěn o hodnotu navýšení stanovenou podle vzorce
 
            5.S
     n = -------- [ - ],
             A
 
     kde je
     n    -  navýšení [ - ]
     S    -  povrch potrubí [m2]
     A   -  započitatelná podlahová plocha místnosti [m2], přičemž výsledný koeficient včetně navýšení
     nemůže být větší než 1,0 (k + n  < = 1).
 
   c)   V  zúčtovací  jednotce,  ve  které  mají  byty  srovnatelný  počet
   místností,  velikost, uspořádání a podíl nevytápěných prostor, je možné
   pro  rozúčtování  základní  složky  nákladů na vytápění uplatnit jejich
   podlahovou plochu.
 
   B.
 
   Koeficienty  pro  stanovení  podlahové  plochy  nebytových prostorů pro
   rozdělení základní složky nákladů na teplo spotřebované na ohřev vody
 
   Koeficienty  pro  výpočet  podlahové  plochy  nebytových  prostorů  pro
   rozdělení  základní složky nákladů na teplou vodu se stanovují odborným
   posouzením podle rozsahu odběru a způsobu užití teplé vody.
 
   Příloha 2
 
   Výpočet  spotřební  složky  nákladů  na  vytápění a spotřební složky na
   poskytování teplé vody
 
   Výpočet  spotřební  složky  nákladů  na  vytápění  podle  § 3 odst. 5 a
   spotřební složky na poskytování teplé vody podle § 4 odst. 4 se provede
   podle vzorce
 
 
       Sni  =  X . Sc . Pni  / [ Pc  + (X - 1) . Pn], [ Kč ]
 
kde je
Pc  - celková plocha v zúčtovací jednotce [m2]
Pni  - plocha  konkrétního bytu nebo nebytového prostoru, u něhož není znám údaj z měření, [m2]
Pn  - součet Pni
Sc  - celková spotřební složka nákladů za zúčtovací jednotku [Kč]
Sni - spotřební složka nákladů připadající na konkrétní byt nebo nebytový prostor, u něhož není znám údaj z měření, [Kč]
X - násobek zvýšení (podle § 3 odst. 5 hodnota 3, podle § 4 odst. 4 hodnota 3)
 
   Poznámka:
 
   Při  stanovení  nákladů  na  vytápění  podle § 3 odst. 5 se za Pc a Pni
   dosazuje započitatelná podlahová plocha.
 
   Při stanovení nákladů na poskytování teplé vody podle § 4 odst. 4 se za
   Pc a Pni dosazuje podlahová plocha.
 
   Příloha 3
 
   Dlouhodobé měsíční průměry klimatické náročnosti
 
   Dlouhodobé   měsíční   průměry   klimatické   náročnosti   se   stanoví
   denostupňovým   výpočtem.  Pokud  nejsou  potřebné  výpočtové  údaje  k
   dispozici, použijí se hodnoty podle této tabulky:
 
----------------------------------------------------
Měsíc           %           Měsíc           %
----------------------------------------------------
leden          19           červenec        0
únor           16           srpen           0
březen         14           září            1
duben           9           říjen           8
květen          2           listopad       14
červen          0           prosinec       17
----------------------------------------------------


Aktualizováno Středa, 26 Duben 2017 17:44  

anketa

Přijdete na 4. rozsvícení Vánočního stromu?